Zacvič si, lenochu!

Nevím jak vy, ale já mám hodně sedavé zaměstnání, sedím celou dobu u počítače, a tak mám docela málo příležitostí k pohybu. Takový dřevorubec je na tom mnohem líp, je celý den venku, hýbe se až až a nemusí řešit, jak to udělat, aby se za celý den aspoň trochu pohnul. My programátoři to máme těžší. I když jsem si dal závazek aspoň párkrát za směnu si zacvičit, moc to nefungovalo, protože když jsem se zakousl do nějakého problému, uběhla směna jak nic a až bolavá záda mi dala vědět, že jsem si zase nezacvičil. Tak co s tím? Nakonec jsem to vymyslel po programátorsku...

Sehnal jsem si prográmek (jmenuje se StickyNotes, ale existuje spousta podobných), který mi každou hodinu na obrazovce zobrazí veliké okno se zprávou "Zacvič si, lenochu!" nebo s podobnou optimistickou motivační hláškou. Tohle opravdu funguje, a i kdybyste si měli jen protáhnout záda a nic jiného, pomáhá to. Pokud žádný takový prográmek neseženete, nezoufejte, úplně stejně vám poslouží obyčejné kuchyňské minutky, raději elektronické, aby vás a kolegy nerušily tikáním. Ze začátku budete pro kolegy za podivína, ale z toho si nic nedělejte, možná vás jednoho krásného dne kolegové překvapí a zacvičí si s vámi...

No dobrá, řeknete si, a jak mám vlastně cvičit?

Co byste řekli na miniaturní posilovnu v práci? Takovou nenápadnou a snadno přenosnou? Nemusíme do práce tahat činky a už vůbec ne žádat šéfa, ať nám tam nainstaluje nějakou posilovací věž nebo podobné mučidlo. Bude nám stačit malá a lehká pružina, které se říká motýlek. Dostanete ji v běžných prodejnách sportovních potřeb a dokonce i v supermarketech v oddělení sportovního zboží. Odborný název je "Prsní posilovač" a cena je lidová, kolem 150,- Kč. Tohle zařízení vyrábí několik výrobců, někdy k němu dostanete i jednoduchý návod k použití, ale my si vystačíme i bez návodu. Posilovat lze jednak prsní svaly a tricepsy - pokud uchopíme křidélka každé jednou rukou a stlačujeme proti sobě, nebo bicepsy, pokud stlačujeme jednou rukou proti ramenu, a jistě najdete spoustu dalších způsobů. U nás v Česku běžně dostanete koupit motýlka s červeným středem - ten má poměrně měkkou pružinu, takže se vám s ním bude cvičit docela snadno. Vzácně je k mání také varianta s černým středem, ta je o dost tvrdší. Pružina není příliš kvalitní, pokud opravdu poctivě cvičíte, po nějaké době se materiál unaví a praskne. Pár takových trofejí už tady mám - nic si z toho nedělejte, ta cena za nový není kus tak vysoká. Motýlek je docela malý a vejde se vám kamkoliv do police. Jen ho tam nesmíte nechat zahálet. Kolegové odejdou na kuřáckou pauzu a vy si raději zacvičíte. Protáhnete si ztuhlé končetiny, vyspravíte náladu a bude vám to jedině ku prospěchu... 

Ovšem nemusíme cvičit jen v kanceláři, lze najít další příležitosti, často docela nečekané. Pomůže nám řada dalších šikovných vynálezů, například posilovací závaží na ruce, případně i na nohy. Jsou to jakési tlusté textilní náramky, vyplněné kovovými pilinami. Dříve jsem nevěděl, kde jsou taková závaží k mání, ale nedávno jsem je objevil - a hned v několika provedeních - v prodejnách Sportissimo. Takže jsem neváhal, závaží zakoupil a právě teď, s jeden a půl kilogramem na každé ruce vám píšu první dojmy...

Odborně se tomu říká "Zátěžové pásy" a existují ve vahách 0,5 kg a 1 kg (v červené barvě, patrně dámské) a 1,5 kg a 2 kg (v modré barvě, nejspíš pánské). Koupil jsem si ty jeden a půl kilogramové a je to docela zábavné ťukat takhle těžkýma rukama do klávesnice. V zaměstnání trávím u počítače osm hodin denně, kdybych měl po celou dobu na rukou ta závaží, asi bych měl brzy ruce jako Pepek Námořník a ani bych k tomu nepotřeboval špenát. Tahle "pánská" velikost pásů už je ale rozměrově docela velká, pod rukávy je rozhodně neskryjete, jako módní doplňky také nevypadají, a tak s nimi na veřejnosti budete budit zaslouženou pozornost. 

Docela bych uvítal, kdyby místo ocelových pilin tam byly třeba olověné, těch by na stejnou váhu stačilo méně. Na sportování jsou ale určitě prima, hlavně na běhání a podobné sporty. Docela vhodné ale mohou být i u jednostranně namáhajících sportů, jako je třeba tenis nebo squash. Tyhle sporty namáhají jen jednu ruku, zatímco ta druhá je volná - takže tu druhou ruku můžeme zatížit pásem. Chce to ale správně zvolit váhu - zkoušel jsem to na squashi s pásem těžkým jeden a půl kilogramu, protože jiný nemám, ale bylo to na mě příliš těžké. Takové půlkilovky by asi byly v pohodě, to možná ještě zkusím...