Proč je kvásek lepší než kvasnice

Naproti tomu tradiční kvásek je organická hmota, ve které jsou bohatě obsaženy živé kultury, které významně pomáhají našemu zažívacímu ústrojí v trávení obilovin. Kvasinky v moučném prostředí vytvářejí delším zráním fermentační proces. Na fermentaci se podílejí enzymy mikroorganismů, které způsobují přeměnu organických látek, u mouky jsou to polysacharidy. Vlivem procesu štěpení polysacharidů kvasinkami je kváskové pečivo také energeticky chudší, což má význam zejména pro ty, kdo se snaží redukovat svou váhu.
Po jednom roce intenzivního pečení z kvásku v naší rodině můžeme potvrdit, že kváskové pečivo výrazně upravuje zažívání, omezuje nadýmání a napomáhá pravidelnému vyprazdňování. Příznivé působení kváskového těsta na organismus můžete zaznamenat už po prvním týdnu, pokud zároveň výrazně omezíte konzumaci běžných druhů pečiva.
Kvásek je zcela přírodní kypřící prostředek, který při pečení nahrazuje kvasnice. Má však v kuchyni mnohem všestrannější upotřebení - dá se používat při vaření slaných jídel (např. krkonošské kyselo), při zahušťování atd. Používá se kvásek žitný, pšeničný nebo špaldový. Kvásek se nezakládá z mouky, která má málo lepku, nebo kde není lepek vůbec žádný (například mouka pohanková, kukuřičná, nebo rýžová).
V mouce dochází prostřednictvím kvasinek k přirozené fermentaci, která by se dala přirovnat k přeměně mléka na jogurt. Při tomto procesu dochází v těstě k uvolňování plynů, které ho kypří.
Péče o kvásek spočívá v jeho přikrmování - to znamená, že minimálně jednou týdně jej upotřebíme k pečení a z množství vykynutého pro pečení si odebereme alespoň 1 lžíci do skleničky jako startovací kulturu na příští pečení. Pokud péci nechceme, umícháme kašičku z mouky a z vody a tuto kašičku smícháme s kulturou, kterou přikrmujeme. Více o přikrmování kvásku a o postupu pečení z kvásku se dočtete v našich dalších článcích v rubrice Pečení a vaření z kvásku. Najdete zde také podrobný návod, jak si založit vlastní kvásek.