Očista vztahů na pracovišti II.

V předchozím článku jsme se věnovali vztahům na pracovišti v rovině nadřízeného a podřízeného. Pojďme se teď podívat na vztahy horizontální, tedy vztahy s našimi kolegy, kteří jsou v hierarchii na stejné nebo podobné úrovni jako my.

Vztahy horizontální

Jsou jednodušší v tom, že jste na stejném stupni hierarchie a máte společného šéfa, který v případě nějakého pracovního sporu rozhodne. S osobními spory je to horší, tam si musíte zpravidla pomoci sami. Nejlepším nástrojem je tu otevřenost, ale nezapomeňte přidat úsměv. Mezi čtyřma očima sdělte, co je třeba, a navrhněte pár variant, jak to řešit. Chce hodně větrat, zatímco vy trpíte zimou? Ať si vyvětrá, když budete na obědě. Poslouchá rádio, které vás ruší? Ať si vezme sluchátka. Nějaké řešení se vždycky najde. Někdy se stane, že vnitřní spory musí řešit šéf. To není vůbec ideální stav a neschopnost vyřešit problémy vlastními silami na popularitě nikomu nepřidá. Když se dohodnete bez šéfa, je to rozhodně lepší, a oběma se vám uleví.

Problém nastává, když na pracovišti vznikne mezi dvěma lidmi citový vztah. Dokud vztah funguje, je to ještě dobré - pracovní výkon se sice dost rozkolísá a vykazuje špičky nahoru i dolů, ale déledobá střední hodnota může zůstat stejná. Zle je, pokud následně dojde k rozchodu. Pracovní výkon trpí u obou a také i u spolusedících kolegů, kteří jsou nevraživou atmosférou zasaženi. Okamžitě rozesadit je jediné řešení, a pokud s takovým návrhem nepřijde žádný z postižených, musí to udělat šéf - a to okamžitě.

Někdy se tomu šéfovi nemusí donést všechno nebo nemusí znát celou historii dvojice, s níž má nějaké záměry. To jsme jednou dostali nové místnosti pro projektanty, a spolu se svým šéfem jsem coby správce sítě plánoval, kam koho posadit, aby všechno fungovalo. Všechno mi skvěle vycházelo, ale až jsme přednesli návrhy projektantům, tak dva z nich, muž a žena, kteří měli sedět společně, začali ostře protestovat. Vyptával jsem se na důvody, ale nic kloudného jsem se od nich nedozvěděl. Uváděli naprosto nepodstatné nesmysly, a když jsem vyvrátil jeden, hned přišli s dalším. Uvědomil jsem si, že tady se nic nedozvím a začal jsem se vyptávat ostatních. I dozvěděl jsem se, že ti dva spolu měli krátký románek, který ale brzy skončil, protože muž začal nový románek někde jinde. No tak už mi to bylo jasné, na nic dalšího jsem se nevyptával a spolu s šéfem jsme ten zasedací pořádek nějak překopali, ty dva jsme dali od sebe co nejdál a vše bylo najednou v pořádku.

Bývalé vztahy se holt pročišťují velice obtížně, někdy je lépe najít si jiné zaměstnání. Na závěr poznámku, která se týká vztahů jak vertikálních, tak horizontálních: Pokud je zjevná pravda na vaší straně a vašemu protějšku dříve nebo později nezbyde než přiznat chybu, vždycky, a to zdůrazňuji, vždycky mu ponechte prostor pro důstojný ústup. Tím myslím dát mu šanci, aby nevypadal jako hlupák, kterého si teď vychutnáte, ale jako důstojný člověk, který pod vlivem nějakých nepříznivých okolností zareagoval chybně. Tu cestu k důstojnému ústupu mu klidně přímo naznačte: "Já vím, tehdy bylo málo času na důkladné promyšlení", "Já vím, všichni jsme byli pod tlakem, hlavně že se to dokončilo včas", "Tehdy jsme neměli dost informací, z dnešního pohledu to vypadá úplně jinak." Nabídnete-li takovou cestu k ústupu, ušetříte si mnoho času a zbytečného handrkování, a váš protějšek si vás bude vážit, protože jste ho přes zjevnou chybu nijak neponížili. Rád s vámi bude spolupracovat i napříště.