Najděte si svého guru II.
V předchozím článku jsme se dozvěděli, že na své cestě budeme nejspíš potřebovat zkušeného průvodce, který nás provede náročnějšími úseky a pomůže nám tam, kde si nebudeme vědět rady. Také jsme si řekli, že si budeme muset dávat zatraceně dobrý pozor, koho za svého průvodce zvolíme. Nyní vám dám další velmi důležitou radu: Najděte si svého guru, ujděte s ním kus cesty a pak ho zavčas opusťte...
Zní to překvapivě, že? Mistr mi dal tolik cenného a důležitého, proč bych ho měl opouštět? Ono je to totiž tak: Vztah s mistrem je velmi dynamický. Zpočátku proudí spousta informací, dozvídáte se mnoho nového, pokračujete rychlým tempem. Ale vy se krok za krokem měníte. Najednou umíte tolik věcí a role mistra se postupně vyčerpává. Pokračujete stále stejným tempem? Zpravidla už nikoli. Mistr, učitel či trenér vás nemůže naučit více, než sám zná. Když zjistíte, že už se mistrovy rady opakují, přestože jste je dávno uvedli do praxe, je čas odejít. Správný mistr by měl sám tento okamžik rozpoznat a s láskou a požehnáním se s vámi rozloučit.
Ve skutečnosti i ten mistr se mění. Mění se jeho poznání i priority a může dostoupit do výšin, ve kterých mu na své úrovni nebudete rozumět. Pokud nebude mít zájem sestoupit z výšin zpět k vám a vše vám pečlivě vysvětlovat, bude vás vztah s ním zbytečně zdržovat a vyčerpávat. Mistr se může měnit i jinak. Mohou ho dostihnout běžné světské problémy a ekonomická nejistota a začne k vedení žáků přimíchávat věci svého vlastního prospěchu. Množství žáků k tomu může svádět. Když jeden můj učitel jógy začal na pravidelných cvičeních rozdávat letáky nějakého investičního fondu, věděl jsem, že nastal čas odejít.
Problém ovšem může být i na vaší straně. Rád jsem jezdíval na setkání s dietologem a psychologem v jedné osobě - Samem Fujerou, kde jsme se učívali správnému vaření a mnoha dalším věcem. Byla to skvělá skupinka lidí, vždy tam byla úžasná atmosféra. Ale přišlo mi divné, že někteří lidé za Samem jezdili pořád, bez ohledu na téma, kterému se Sam věnoval. Po nějaké době mi došlo, že oni se nechtějí nic naučit, oni tam jen chtějí se Samem být. Zdálo se mi, že jsou na pobytu v jeho přítomnosti závislí a Sam byl pro ně spíš předmětem obdivu, než učitelem. Všechno už slyšeli stokrát, ale stejně nic neuvedli do praxe, nebo jen velmi málo. Já jsem si u Sama posbíral, co se dalo, ale pak nastal čas aspoň něco z toho uvést do praxe - to, co bylo v mých silách a v souladu s mou cestou. Něco z toho vám předávám i tady, na stránkách Elixíru mládí.
Najděte si svého guru, ujděte s ním kus cesty, a jakmile se vyčerpá, co si můžete vzájemně dát, s vděčností za vše dobré se s ním rozlučte.