Mládí prochází žaludkem

Jestlipak jste si už našli tu svoji správnou motivaci - proč vlastně být mladý nebo mladá? Myslíte to opravdu vážně, nebo je to prozatím jen takové zvědavé čtení? Ptám se zcela schválně, protože nyní se už pustíme do náročného tématu. Totiž, chceme-li být dlouhodobě mladí, budeme muset upravit řadu svých zvyků. Tady už se bez pořádné motivace neobejdeme. A tím nejhouževnatějším zvykem, který budeme muset prověřit, je míra našeho stravování.

Nebojte se, nebudu teď kázat o vegetariánství, ani vám nebudu detailně zakazovat všechno, co jste doposud měli v oblibě. Místo toho si prozradíme jednu důležitou informaci, kterou málokdo ví, ale přitom nám může hodně pomoci. Jde o porozumění tomu, jak funguje pocit hladu. Se skutečným hladem se tady ve střední Evropě opravdu nesetkáváme, ten byste pocítili až při poctivém půstu. Pocit hladu, tak jak jej v našich končinách známe, je ve skutečnosti jen pocit prázdna v žaludku. No a nejjednodušší způsob, jak se toho pocitu zbavit, je najíst se... 

Jenže: Pocit hladu, nebo přesněji pocit prázdna v žaludku, ustupuje až po přibližně patnácti minutách od prvního sousta. Už chápete? Znamená to, že celých 15 minut jíme bez zpětné kontroly, jestli nám to stačí nebo ne. Teprve po patnácti minutách jezení nám žaludek řekne "Už mám dost". A přitom mu možná stačilo jen to, co jsme spořádali během prvních pěti minut. A dalších deset minut jsme do něj cpali to, co už nepotřeboval. Hádejte, kde to nadbytečné jídlo skončí? Ano, správně: V tukových zásobách.

Jak si pohlídat, že nesníme víc, než je třeba?  Je to individuální, každý máme jiné podmínky, za kterých se stravujeme - doma, v zaměstnání, ve škole, na cestách... Proto neexistuje univerzální rada, ale můžete to zkusit třeba velmi jednoduše takto: 

Dejte si poloviční porci a poté, co ji sníte, počkejte deset minut... Naši předkové to říkali správně: "Jez do polosyta, pij do polopita." Opravdu budete potřebovat tu druhou půlku?