Jak založit kvásek - foto postup
Kvásek můžete buď od někoho dostat, nebo si ho můžete sami připravit. Já jsem svůj první kvásek na pečení dostala, ale chtěla jsem si vyzkoušet i výrobu vlastního - není nad to, když je člověk nezávislý a soběstačný, že . Už se mi stalo, že jsem si svou nepozorností neodebrala startovací kulturu na příští pečení, a kdybych neměla kamarádky, kterým jsem předtím kvásek rozdala, tak bych byla úplně v koncích . Výroba je jednoduchá a nenáročná - takže jak na to?
Výběr mouky
Nejdříve je potřeba koupit 1 balení celozrnné mouky. Z hlediska postupu výroby je jedno, pro který druh mouky se rozhodnete, zda pro pšeničnou, špaldovou, nebo žitnou, postup je vždycky stejný. Z hlediska využití je kvásek z žitné mouky vhodný hlavně pro pečení chleba, dalamánků, slaných tyčinek, vaření kysela apod. Je totiž pěkně aromatický a dodá pečivu specifickou chlebově nakyslou příchuť. Pšeničný nebo špaldový kvásek je chuťově jemnější, takže se hodí víc na sladké pečení, na táče, koláčky, bábovky atd.
Vždy je zapotřebí koupit celozrnnou mouku, ne bílou, protože mouka prokvašuje kulturami přítomnými na povrchu zrna. U bílé mouky byla svrchní vrstva zrna odstraněna, takže pro výrobu kvásku není vhodná. Hrubost mouky je v zásadě lhostejná, protože prokvasí každý typ mouky, ale já nejraději pracuji s hladkou moukou, protože kvásek z ní je jemnější, méně hrudkovitý.
Časová náročnost
Ověřila jsem si, že výroba vlastního kvásku je nesmírně jednoduchá a časově nenáročná. Celý proces trvá sice 4 dny, ale vám to denně nezabere víc než 5 minut.
Vybavení
- celozrnná mouka
- vlažná čistá voda (stačí z vodovodu)
- 1 zavařovací sklenice o obsahu 0,7 l
- lžíce na míchání
- fólie nebo sáček na přikrytí
- kuchyňská váha, pokud chcete kontrolovat množství mouky a vody
Trocha teorie
Počáteční množství mouky jsem ve svém pracovním postupu stanovila na 20 g. Chtěla jsem, aby výsledné množství kvásku nebylo příliš velké, abych kvásek mohla lehce uskladnit, aniž bych z něj hned něco pekla. Rozhodla jsem se, že založím kvásek jak ze žitné, tak z pšeničné mouky, abych mohla pozorovat případné rozdíly v kvasném procesu. No a nakonec jsem si řekla, že vyzkouším radu, kterou jsem slyšela od známých, a ta spočívala v tom, že místo vody se může kvásek zadělávat pomerančovou šťávou. Čerstvá pomerančová šťáva by údajně měla pomoci udržet v kvásku jen ty dobré kvasinky a zamezit tomu, aby se prokvašování zvrhlo v degenerativní proces. To mi znělo zajímavě - a přiznám se - trochu neuvěřitelně, tak jsem chtěla zkusit, jestli to s tou šťávou opravdu funguje.
Založila jsem tedy pro porovnání celkem čtyři kvásky. Pšeničný s vodou (PV), pšeničný s pomerančem (PP), žitný s vodou (ŽV) a žitný s pomerančem (ŽP). A jak to dopadlo? Nebudu vás napínat - pokus obstál u všech čtyř kultur.
Praktický návod
- První den dáme do vymyté sklenice zavařovačky 20 g celozrnné pšeničné mouky (což je přibližně 1 plná polévková lžíce), a 20 g vody nebo pomerančové šťávy (2 polévkové lžíce). Zamícháme do hladké kašičky.
Je nutné zohlednit, že každá mouka je jinak savá, takže vodu (šťávu) přidáváme podle toho, jak mouka saje, někdy to může být víc, někdy míň, gramáž tekutin berte proto jako orientační množství. Našim cílem je, aby nám vznikla hustější, ale pěkně hladká kašička, tím se prosím řiďte především. Pokud by se vám kašička zdála moc řídká, můžete přidat trošku mouky. Příliš řídký kvásek se brzy vyčerpá a mohl by vám do příštího krmení "umřít".
Jestliže jste s vytvořenou kašičkou spokojeni, zakryjte sklenici fólií. Fólie má zabránit vysychání a okorání povrchu kvásku, ale přesto je potřeba, aby sklenice větrala. Proto fólii nijak neutěsňujte, jenom ji přeložte přes hrdlo, aby se sklenice nezapařovala (můžete ji propíchnout vidličkou, abyste měli jistotu, že do ní proudí vzduch. Uložte ji na vhodné místo, kde je příjemná pokojová teplota (20 - 25°C). - Druhý den - ve sklenici se od předchozího dne takřka nic nepohnulo. Do sklenice přidáme opět 20 g celozrnné mouky a přibližně stejné množství vody (šťávy z pomeranče). Zamícháme. Zakryjeme, uložíme a počkáme na další den. V průběhu času můžeme tu a tam pozorovat malé bublinky.
- Třetí den opět přisypeme 20 g mouky a přibližně stejné množství vody/šťávy. Zamícháme, uložíme. Už po několika dalších hodinách se můžeme těšit na parádní bublinkovou reakci, při které kvásek naskočí na jednou tak velký objem. Pokud si v této fázi přivoníte a zjistíte, že voní příjemně kysele, je vyhráno . Pokud si tou kyselostí nejste úplně jistí, tak kvásek ještě jednou přikrmte moukou a vodou a nechte ho stát do dalšího dne. Pak si přivoňte znovu. Kyselá vůně se s přibývajícím časem zintenzivňuje.
- Hotovému kvásku přidejte ještě trochu mouky a vody a dejte si ho do ledničky. Od této chvíle máte nového domácího mazlíčka, kterého budete krmit minimálně jedenkrát týdně celozrnnou moukou a čistou vodou (v poměru 1:1).
