Jak oznámit rozchod

Jak jsme zde už několikrát napsali, láska je dar od existence (Boha, osudu, jak chcete) a nelze ji ovládat naší vůlí či snahou. Láska přichází, když se jí zachce, a odchází zrovna tak. A tak jsme někdy konfrontováni se situací, kdy to, co se zdálo věčné, najednou končí. Vztah se vyčerpal, láska odešla a zůstali tu dva lidé, kteří se s tím musejí nějak srovnat. To je těžké, velmi těžké. Je to těžké pro toho, kdo dříve než ten druhý pochopil, že láska již odešla, a stejně tak je to těžké pro toho druhého, který ještě v lásku věří. Pokud jsme tím, kdo si už uvědomuje nepřítomnost lásky, jak to máme říci tomu druhému?

V jednom z prvních článků Elixíru lásky jsme si napsali o tom, co je to láska a jaké jsou další typy vztahů, které často s láskou zaměňujeme. Zopakujme si to, protože z toho musíme vycházet.

Zamilovanost 

Je založená především na fyzické touze. Ryzí zamilovanost nechce dávat, chce brát co nejvíce a hned - sex, vzrušení, zábavu. Pokud se zamilovanost nerozvine v něco hlubšího, rozchod nastává brzy a lidé hledají vzrušení zase někde jinde.

Vděčnost/smlouva

Jsme tomu druhému vděční za to, že je s námi a že nám poskytuje to, co od života chceme. Sex, finance, starost o děti a domácnost. Podobně jako u zamilovanosti je podstatou tohoto vztahu čerpání nějakého prospěchu: Ty mi budeš dávat tohle a já ti budu dávat támhleto. Pokud jeden přestane dávat, vztah končí.

Láska

Láska chce dávat - bez ohledu na to, jestli za to dostaneme něco na oplátku. Láska není sobecká a dovede dát tomu druhému svobodu rozhodnutí, jestli o to stojí či nikoliv. Ale v opravdové lásce, v lásce, která není vedena osobním prospěchem, k rozchodu dochází jen vzácně. 

Když už opravdu poznáme, že vztah končí, je férové to tomu druhému na rovinu říci, a to co nejdříve. Měl by co nejdříve vědět, na čem je, a mít možnost se podle toho zařídit. Bohužel, taková upřímnost je vzácností. Ze zbabělosti, strachu z konfliktu nebo z lákavé vidiny přetrvávajícího prospěchu tomu druhému nic neřekneme a čekáme, jak to dopadne. 

Je známkou nejvyššího sobectví a parazitizmu, jestliže muž (žena) má milenku (milence), pro kterou (kterého) si rezervuje své bezstarostné chvíle, po kterých se ale vrací domů k legitimnímu partnerovi a očekává od něj full-servis. Takže řeknu to ještě jednou: Pokud víme, že už toho druhého nemilujeme a nechceme s ním dále být, je férové mu to co nejdříve říci a probrat s ním kroky, které budou následovat.

 Určitě není fér, když oznámíme konec našeho vztahu a čekáme, že ten, s kým se právě rozcházíme, se o ten rozchod se vším všudy postará. Jestliže se chceme s někým opravdu rozejít, tak musíme mít představu o tom, co by mělo následovat. Je dobré mít po ruce vždy dva plány.

Plán A počítá s tím, že lidé, kteří se spolu rozcházejí, se nacházejí v situaci, která jim dovolí probrat všechny věci v klidu a spravedlivě rozdělit vše, co bylo společné. Ten, kdo se chce rozejít, by měl mít připravený svůj vlastní návrh, jak by chtěl situaci řešit a co by si chtěl ponechat ze společného majetku.

Plán B je záložní a sahá se k němu až v případě, že s partnerem není žádná rozumná řeč. Někdy se může situace vyhrotit natolik, že další setrvání ve vztahu a zejména ve společných prostorách není prostě možné. V každém případě je dobré mít opravdu vždy předem promyšleno, co budu dělat, když narazím na odpor partnera, a to i v případě, že žádný odpor nečekám. 

Rozchod je stresová situace, kdy dochází ke ztrátě dosavadních jistot jak v oblasti materiální, tak i společenské - a to může ve vašem partnerovi probudit temné proudy, o kterých jste doposud ani jeden ani druhý, nic netušili. Není dobré malovat čerta na zeď, ale je dobré být připraven na skutečnost, že se tam ten čert přece jen objeví. 

K rozchodu potřebujeme jistotu sami v sobě. Opravdu už ten vztah skončil? Nebo stále trvá, jen je zastíněn nějakou vzrušující zamilovaností? Je důležité uvědomit si, v jakém vztahu jsme vlastně byli. Pokud to byla vděčnost, pak nejspíš vztah opravdu skončil - kvůli čerstvé zamilovanosti rádi oželíme výhody existence předchozího vztahu.
Pokud ale tím původním vztahem byla láska, je to jiné. Zamilovanost může být silná, ale pokud dojde k sexuálnímu uspokojení, rázem je to vyčerpané a není nic víc, proč bychom měli s tím novým partnerem být. A s tím dosavadním nás stále pojí tolik krásných věcí!

Než věci dojdou tak daleko, zamysleme se velmi důkladně, o jaký vztah a s kým vlastně stojíme. Opouštět lásku kvůli zamilovanosti je chybou, kterou si možná budeme navěky vyčítat. Velkou komplikací jsou pochopitelně děti. To je velmi vážný důvod, pro který je dobré opravdu se důkladně zamyslet, jestli ten vztah vážně chceme ukončit či jestli jej v nějaké smysluplné podobě potáhneme dál.

Předpokládejme nyní, že původní vztah opravdu skončil a nechceme ho dále udržovat. Oznámit to tomu druhému bude těžké, ale udělat to musíme - čím dříve, tím lépe. Čím déle bychom to odkládali, tím podivnější ten vztah bude. Náš partner vycítí, že něco není v pořádku, bude hledat vysvětlení - a od nás ho nedostane. Tohle není fér a neměli bychom to natahovat.

Podívejme se spolu na základní pravidla rozchodu.